VAČNATCI

Vačnatci jsou nadřád savců, který je charakterizován svým způsobem rozmnožování, totiž vývojem mláďat ve vaku.

Je známo přes 320 recentních druhů vačnatců, což je asi 6% všech recentních savců. Většina volně žijících vačnatců se vyskytuje v Austrálii a okolních ostrovech, další druhy žijí v Americe. Do nedávna byli klasifikováni jako jediný řád. Dnes se dělí do dvou, pěti, nebo sedmi řádů. Toto dělení se dále vyvíjí, zde je uvedeno všech sedm navrhovaných řádů.

CHARAKTERISTIKA

Jako savci (až na ptakořitné), i vačnatci rodí mláďata a mají mléčné bradavky k jejich kojení. Na rozdíl od placentálních savců, vačnatci rodí mláďata ve velmi raném stadiu vývoje – v podstatě nedonošená – a místo, aby dorůstala v děloze vyživovaná placentou, krmí se mlékem ve vaku, který typicky mívá pouze samice.  Kvůli nedostatečné výživě uvnitř pohlavních cest samice se mláďata rodí ve velmi raném stadiu vývoje, u některých malých druhů vačnatců už po několika dnech. Matka mláďata kojí velmi dlouho, některé druhy až jeden rok. Potomstvo později dosáhne fáze, kdy dočasně opouští vak a vrací se do něj jen pro živiny a tělesné teplo.

Australští vačnatci se při absenci konkurujících druhů specializovali jako masožravci, býložravci a hmyzožravci. V Jižní Americe se vyskytují převážně vačnatci malé velikosti, většinou druhy stromové, zatímco do Severní Ameriky se rozšířila jen vačice virginská. Vačnatce můžeme nalézt v rozličných biomech. Například v poušti, ale i v deštném pralese.

 

NAPŘ. Koala Medvídkový, Vačice Virginská