Ptakopysk podivný je malý savec endemický pro východní část Austrálie a Novou Guineu, jeden z pěti žijících ptakořitných, jediných savců, kteří kladou vejce, místo aby rodili živá mláďata. Ptakopysk se ve volné přírodě dožívá věku 16 let, nejstarší pozorovaný jedinec přežil o rok déle. V zajetí se však nepodařilo chovat ptakopyska déle než 6 let, obvykle hyne mnohem dříve. Jako všichni ptakořitní ptakopysk nerodí živá mláďata, ale snáší vejce v hnízdě.

FYZIOLOGIE A ANATOMIE

Je to primitivní savec s počátkem vývoje cca před 110 milióny lety. Jeho metabolismus je pozoruhodně nízký, s průměrnou tělesnou teplotou okolo 32 °C místo běžných 37 °C.

Tělo a široký plochý ocas ptakopyska je pokryt hnědou kožešinou. Nohy má opatřeny plovací blánou a jeho čenich připomíná spíše než nějakého jiného savce kachnu. Hmotnost se pohybuje od téměř jednoho kilogramu až lehce přes dva kilogramy. Samci jsou přibližně o třetinu větší než samičky. Dospělý jedinec nemá zuby.

Samci ptakopyska mají jedovaté ostruhy na zadních nohách, až 1,5 cm.  Jed není pro člověka smrtelný, ale způsobuje nesnesitelnou bolest a otoky, které můžou vytrvat i po několik měsíců.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Ptakopysk je noční a obojživelný živočich, obývá malé vodní toky a řeky od chladných tasmánských vysočin a Australských Alp až po tropické deštné pralesy pobřežního Queenslandu.